Přihlášení
Skrýt menu
Přeshraniční informační a koordinační systém
Ziel 3| Cíl 3
  • Úvod
  • Ohrožení
  • Aktuální situace
  • Aktuality
  • Slovník
  • Zásahové složky
  • Trvale platné zásady
Domů › Trvale platné zásady › Povodně - psychologové

POVODNĚ – DOPORUČENÍ PSYCHOLOGŮ MV

 

Kdo může být zasažen?

Extrémní zážitky mohou zasáhnout každého člověka, nejen toho, kdo neštěstí

zažil na vlastní kůži, ale také lidi, kteří událost pozorovali, blízké osoby,

sousedy, pracovníky, kteří se podíleli na likvidaci následků. Povodně se mohou

dotknout také lidí, kteří události sledují zprostředkovaně, zejména, pokud je

sami zažili v minulosti. Nejvíce zranitelné jsou děti, staří lidé, pozůstalí, osaměle

žijící osoby a lidé se zdravotním handicapem. Lidé, kteří se stáhnou do ústraní

nebo se navenek neprojevují mohou být více zasaženi, než ti, kteří o události

často hovoří.

 

Jaké jsou reakce lidí na prožité povodně?

Každého, kdo prožil povodně se tato událost dotkne. Většina lidí v průběhu

katastrofy i po ní účelně a dobře funguje, u některých se však mohou

v prvních dnech a týdnech po události objevit reakce na silný stres, který prožili.

Lidé mohou prožívat bezmocnost, nejistotu, vinu, strach, vztek, smutek, únavu,

mohou mít různé tělesné potíže, problémy se spánkem a podobně. Mohou se

také živě otevřít vzpomínky na dřívější povodně nebo jiné traumatizující

události.

Někdy se tyto obtíže dostavují až po ústupu nebezpečí, opadnutí vody a

odstranění bezprostředních následků. Většina lidí zasažených neštěstími se

časem se ztrátami vyrovná.

 

Jsou tyto reakce normální?

Lidské prožívání neštěstí je vždy jedinečné. Tyto reakce mohou mít různou

podobu a přetrvávat různě dlouho, všechny však bývají normální a běžnou

odpovědí lidské psychiky na nenormální situaci.

 

Jak si můžeme sami pomoci?

Měli bychom dodržovat základy zdravé životosprávy, pravidelně jíst a pít,

dopřát si odpočinek. Raději se vyhnout alkoholu.

Člověk by měl přijmout, že se momentálně nachází ve výjimečné situaci, a

proto se stává citlivějším.

Pomáhá, když se vypovídáme druhým lidem, a to i opakovaně. Pomáhá také

sdílení a vzájemná pomoc lidí v rámci zasažené obce.

Měli bychom dočasně snížit nároky sami na sebe a svou výkonnost, ale i

na své nejbližší.

Někomu pomáhá, když si dopřeje teplou koupel, masáž, sportovní aktivitu nebo

jinou dříve oblíbenou činnost.

Mnoha lidem pomáhá, když se aktivně zapojí do likvidace následků

povodně a pomoci druhým lidem.

Někomu pomůže rozhovor s lékařem, psychologem, sociálním pracovníkem

nebo duchovním.

 

Co pomáhá druhým lidem?

Pravidelně dodávané jasné, strukturované a pravdivé informace o vývoji

situace (o postupu při likvidaci následků, o tom, co bude následovat, na jaké

instituce a jakým způsobem se obracet…)

Blízkost druhých lidí, nabídky konkrétní praktické pomoci (i opakované).

Být druhému nevtíravě k dispozici, naslouchat, když chce druhý hovořit.

Informovat o možnostech odborné pomoci, případně tuto pomoc

zprostředkovat.

 

Povodně a děti

I malé děti často vnímají to, co běží v televizi nebo to, o čem se dospělí nad

jejich hlavami baví. Měli bychom to mít na paměti.

Je dobré o události s dětmi hovořit, a to přiměřeně jejich věku.

Dítě máme slovně ujistit a tělesně utišit.

Děti někdy události sami spontánně odreagovávají při hře, vhodné bývá také

odreagování pomocí kresby.

U školních dětí tolerujme možné dočasné zhoršení prospěchu a podporujme

mimoškolní zájmy.

Je dobré u dětí povzbuzovat projev jejich pocitů, věnovat jim více pozornosti a

přiměřeně jejich silám je zapojit do obnovy domácnosti.

 

PhDr. Štěpán Vymětal, psychologické pracoviště MV, ops@mvcr.cz, 26. 6. 2009

 

Soubor ke stažení

  • Mapa stránek
EU EFRR
Cil3
Realizováno z finanční podpory EU v letech 2013 - 2015
Přeshraniční informační a koordinanční systém (CIFAD). Copyright © Liberecký kraj, TLP, spol. s r.o.